Erlangen 2014 – jarní karnevalová atmosféra

V letošním roce 2014 byla česká účast v Erlangenu, na víkendovém workshopu organizovaném Andreou Forstner, velmi hojná. V sále místy nebylo k hnutí a vzduch o workshopu by se dal krájet a ždímat zároveň. Přesto měl celý víkend velmi jiskřivou, jarní atmosféru plnou radosti a chuti do života. Byl krásný pohled na tanečníky, ze kterých opravdu tryskala radost z tance a vzájemného setkávání. Snad i sluníčko a jarní teploty mohly za to, že všude panovala veselá jarní nálada. Také k tomu přispěla karnevalová atmosféra, která prostupovala celé město – „fašaňkově„ převlečené děti i dospělé jsme potkávali všude už od pátku. Tím víc je škoda, že hlavní organizátorka skončila po nehodě v nemocnici se zlomeným loktem.

Na všech ceilích již tradičně hráli Abbey Ceilí Band a jako obvykle vyučoval Pat Murphy se svým starosvětským šarmem. S lehkými žertíky a s neustálou jiskrou v oku se do jemné výuky pustil už při pátečním „special sets“ ceilí, kdy napovídal tak dobře, že všichni zvládli tančit i tance, o nichž v životě neslyšeli.
V sobotu postupovaly Patovy lekce rychleji, než jsme u něj byli zvyklí a díky poměrně časnému konci páteční tancovačky jsme byli na parketu všichni svěží. Naučili jsme se: Camp set, Templebeg set, The Merchant set a Set of Erin. Některé si zopakujeme i o dubnovém workshopu v Praze s Kevinem a Carol Monaghan.
Jak už jsem se zmínila výše, na večerním ceilí by skoro nepropadl špendlík. Většina lidí splnila zadání, přišli v karnevalových maskách a bylo opravdu na co koukat. Některé kostýmy byly dokonalé do posledního detailu a namalování, jiné byly vtipné svou jednoduchostí. Taky jsme se zasnažili :-)
S rukou na pásce dorazila na pár minut Andrea a byla přivítána vskutku bouřlivě. O odpočinkovou taneční vložku se letos postarala mladší část českých tanečníků – osm tanečníků ze Sona Sól dalo dohromady excelentní, rychlý a svěží výstup na téma nejslavnějších muzikálů. Jejich vystoupení mělo švih a jiskru a velmi se líbilo. Kolem půl jedné v noci skončila oficiální část tancovačky Connemarou a pokračovala session, takže ti, kteří vydrželi, se pak mohli vrátit domů jako slušní lidé – za světla :-)
I díky tomu se na nedělní výuce dalo tancovat a dýchat, někteří zjevně dali přednost posteli před parketem. Ale my, co jsme dorazili, jsme rozhodně nelitovali – tance byly moc hezké, svižné a veselé a myslím, že je jednoznačně zařadíme do našeho repertoáru. Jednalo se o Lakyle set a Limerick Tumblers set.
Takže musím za sebe říct, že i když se mi tentokrát opravdu nechtělo, víkend se mi doslova nad očekávání líbil. Možná své dřívější rozhodnutí, že „do Erlangenu už nikdy“, ještě přehodnotím. A s potěšením…

DK